Projeli již téměř 150 tisíc kilometrů, což je 3,743 krát kolem rovníku, navštívili 48 zemí v Evropě, v Asii a v Africe. Jmenují se “Po vlastní ose” a chystají velké věci. Pokud jste zvědaví, co kují za velkolepé plány na příští rok, tak vám nezbývá nic jiného než se do otázek trochu začíst. Na otázky odpovídala křehčí polovička z dua.
- Co tě na tom cestování vlastně baví? – Asi úplně všechno. Než jsem začala cestovat, nikdy jsem si nemyslela, že ta úžasná místa uvidím na vlastní oči. Baví mě zažívat ten pocit svobody a volnosti, ráno vstávat s tím, že nevím, kde budu večer spát. Poznávat, jak se žije jinde, objevovat krásná místa. Nebo třeba dělat ty úplně obyčejné věci jako dívat se na hvězdy, rozdělat oheň a koupat se v řece.
- Cestuješ sama? – Cestuji se svým přítelem. Mnohokrát jsem četla o tom, že člověk to cestování, když je sám, prožívá daleko intenzivněji a dostane se více do kontaktu s místními. Nevím, jestli to je pravda, ale já se o tu radost z cestování musím zkrátka s někým podělit.
- O jaké zemi přemýšlíš? – Těch zemí je spousta. Vlastně pořád přemýšlím nad tím, kam by se dalo jet a jak to realizovat. Strašně mě láká myšlenka dojet autem z ČR do Indie, nebo nejlépe až do Vietnamu. Cestovat autem přes Čínu je však značně komplikované (finančně), takže se nabízí druhá možnost, a to jet přes Pákistán. A přesně o téhle zemi sním už velmi dlouho! Budu ale muset nasbírat ještě hodně zkušeností, než si troufnu cestu do téhle krásné země uskutečnit!
- Kam pojedeš příště? – Popravdě je to ještě tak trochu tajemství, ale něco málo prozradit mohu. Na jaře 2017 chceme dát výpověď v práci a vypravit se na půlroční cestu přes Asii. Plánujeme najet asi 40 tisíc kilometrů a navštívit země Střední Asie, Írán nebo třeba Mongolsko.
- Plánuješ? – Nemám moc ráda překvapení, zvláště pak ta nepříjemná, takže plánuji, a to docela intenzivně. Ale samozřejmě jsou věci, které naplánovat nejde, takže ve finále o překvapení není nouze.
- Airbnb, hostely, hotely, CouchSurfing? – Ani jedno. Jak jezdíme autem, tak spíme nejčastěji právě v autě nebo ve stanu nebo jen tak pod širákem vedle auta. Párkrát se nám také stalo, že nás pozvali místní k sobě domů.
- Co nikdy na cestách nevynecháš? – Protože mám hrozně moc ráda přírodu, tak to jsou národní parky. Vždycky tam objevím něco výjimečného a je jedno, jestli je to zapomenutý národní park kdesi v Kazachstánu, nebo náš národní park Šumava.
- S průvodcem nebo bez? – Informace si před cestou většinou hledám na internetu, a pak si to pro mě důležité sepíšu, vytisknu a vezmu s sebou.
- Nejzajímavější jídlo na cestách? – S jídlem neexperimentuji ráda. Ale jak už to tak na cestách bývá, člověk občas musí ochutnat i něco, co nechce. A tak jsem jedla v Kyrgyzstánu cosi bílého a extrémně odporného. Doteď nevím, co to bylo, pravděpodobně nějaký kus vnitřností.
- Nejkurióznější zážitek? – Vždycky je těžké vybrat něco „nej“. Teď jsem si ale vzpomněla na to, jak Luďa (můj přítel a parťák na cestách) vtipkoval s policajty, když se ho ptali, jestli pil alkohol. Oni ten vtip vůbec nepochopili a začali nám tvrdit, že když si člověk dá v Kazachstánu 2 piva, tak týden nesmí řídit. Legrace nás přešla hodně rychle, protože pánové policisté nás nechali odstavit auto a vyhrožovali Luďovi, že ho zavřou do vězení, mně se posmívali, že budu plakat a nezvládnu dojet sama domů do České republiky. Všechno nakonec ale dobře dopadlo a teď je z toho docela fajn historka.
- Kolik zemí máš na kontě?
- Kde se ti nejvíce líbilo? – To nejde jednoznačně říct, ale moc ráda vzpomínám na Gruzii. Kavkaz mě naprosto ohromil a úplně očaroval. Musím se sem prostě vrátit! A čím dřív, tím líp!
- Nejoblíbenější místo v ČR? – Kromě mé rodné Vysočiny, která se mi poslední dobou líbí víc a víc, asi Pálava.
- Co bys dovezla do ČR? – Asijské tržnice, kde to hraje barvami, voní kořením a dají se snad všechny potraviny koupit na váhu.
- Co bys vyvezla z ČR? – Jsou země, kde by se jim určitě hodil náš systém zdravotnictví a školství.
- Čeho už bylo dost? – Selfie a selfie tyčí? 🙂
- Když ne v ČR, tak kde? – Asi v Gruzii. Prý existuje legenda, že Bůh, když rozděloval jednotlivým národům kousky země, tak Gruzínci přišli pozdě a nic na ně nezbylo. Nakonec ale Bůh ve vší své dobrotivosti Gruzíncům nechal malý kousek země na Kavkaze (ráj na zemi), který měl původně vyhrazen pro sebe.
- Pět věcí, které si jako první zabalíš? – Foťák, pas, mobil, něco na pití a papírové kapesníčky.
- Máš nějaký cestovatelský hack? – Nic speciálního mě nenapadá.
- Tvůj nejdelší let? – Letěla jsem jen jednou, a to do Irska, takže to muselo být tak do 2 hodin. Ten čas mi přišel ale nekonečný…:D
- Spíš v letadle? – Nespala jsem, byl to můj první let v životě a koukala jsem celou dobu z okýnka.
- Co posloucháš na cestách? – Poslouchám v autě místní rádia.
- Můžeme tě někde sledovat? – Určitě, budu jedině ráda. www.facebook.com/povlastniose