Jana je v současné době námořnice na jednom velkém parníku, který brázdí vlny Karibiku. Pokud jste zvědaví jaké to je, tak doporučuji její blog. Je to moc fajn čtení. Fajn čtení jsou také Janiny odpovědi. Až na výběr hudby s ní ve všem souhlasím. Vrhněte se na to a zjistíte, že další místo, kam se chystá není moc daleko. Je to místo, které je k vidění na desetikoruně.
- Co tě na tom cestování vlastně baví? – Rozmanitost a získávání zkušeností a znalostí, které Vás jinde nepotkají. Fakt, že kamkoliv vlezete, se děje něco, co jinde neuvidíte a nezažijete, žijí tam jiní lidé s jinými zvyky a máte možnost vidět nové divy. Já jsem hrozně zvědavý jedinec, kterému stopro nestačí jen obrázek odněkud. Dokud tam neprojdu svou nohou, to místo pro mě neexistuje. 😀
- Cestuješ sama? – Jak kdy. Mám ráda společnost, ale přiznávám, že jsem na své cestovní partnery dost vybíravá. A navíc většina mých velkých cest byla spojena s prací, takže vyrážím sama a v místě se uvidí, zda se najde nějaká oběť, co se se mnou bude někam trmácet.
- O jaké zemi přemýšlíš? – Jakože jenom o jedné? Hmm…. kdyby to bylo tak jednoduché… Můj list je nekonečný a upřímně nemám jasné favority
- Kam pojedeš příště? – á určitě domů. 🙂 Ale co se týká dalších destinací, tak to by mě taky zajímalo. Potřebuji se vrátit na Srí Lanku, kde všem už od odjezdu slibuji návštěvu. Musím na Taiwan, kam se mi odstěhovala jedna kamarádka. A zbytek je velmi dlouhý a otevřený seznam.
- Plánuješ? – Velmi na poslední chvíli. Jsem vlastně hrozně líný člověk a raději se nechám překvapit situací a místem a přizpůsobím se tomu, co na mě kde čeká.
Rozlučková party na Sri Lance, kde se pila hruškovice a jedly české klobásy - Airbnb, hostely, hotely, CouchSurfing? – Všechno! Začínala jsem jako zarytý couchsurfer, který bohužel nikdy neměl prostory nikoho hostit, ale svým hostům velice rád například vařil. Hostely jo, ale nevyhledávám je sama. Airbnb jsem využila letos poprvé a nebylo to zlé, ale ten couchsurfing má tak nějak lepší atmosféru. No a do kategorie hotelu pomalu dozrávám. Ještě stále nejsem ve fázi, že bych za ně byla ochotna platit horentní sumy, ale čas od času se prostě hodí pohodlí.
- Co nikdy na cestách nevynecháš? – Jídlo. Všechno místní jídlo, lahůdky, speciality, suroviny… A otevřená tržiště, kam chodí jen místní. Snažím se vždycky hledat autenticitu, místní jazyk, místa, kam normální turista leze jen nerad.
- S průvodcem nebo bez? – Poprosila bych o definici slova průvodce. Ne, nejsem zvyklá nikomu platit, aby mě někam dovedl, pokud nemusím. Ale ráda si najdu někoho místního, s kým se dá povídat a prozkoumávat okolí.
- Nejzajímavější jídlo na cestách? – Grilované hádě v Kambodže, mořský ježek lžičkou rovnou z ulity a žabí kari ve Vietnamu. Ale pokud to vezmu vážně, tak nejvíc mě dostala kuchyně srílanská a tu prostě miluji.
- Nejkurióznější zážitek? – Já ani nevím. Strašně ráda vzpomínám na trek na Filipínách, kde jsem v sukni a sandálech vyrazila katamaránem na jeden z nejsevernějších, skoro opuštěných ostrovů, zaplatila si místního sedmdesátiletého průvodce s mačetou v ruce, který si s sebou vzal ještě dva kamarády, a ve čtyřicetistupňovém vedru a asi tak 90% vlhkosti jsem se drala do kopce strmého tak, že mi brada málem dřela o zem. Hehe, bylo to super.
- Kolik zemí máš na kontě? – 24
- Kde se ti nejvíce líbilo? – Asi na Srí Lance, ale z velké části za to můžou hlavně lidi, na které jsem tam měla neuvěřitelné štěstí. Země je to taky krasná, ne, že ne, ale lidi a jídlo jsou dva faktory, které mě přesvědčí, abych se vrátila.
- Nejoblíbenější místo v ČR? – Brno. 🙂 Město, do kterého jsem se zamilovala a kam se nemůžu dočkat až se vrátím.
- Co bys dovezla do ČR? – Pozitivní myšlení lidí asi na prvním místě. Fakt, že ve spoustě chuďoučkých zemích světa se i lidé, kteří nemají skoro nic, dokážou na sebe navzájem usmívat, bez toho, aby si každých deset minut jen stěžovali. No a pak bych taky dovezla všechny ty úžasné čerstvé a kvalitní suroviny, ovoce, zeleninu, koření, se kterýma se zachází s řádnou péčí a láskou. Já jsem prostě přes jídlo. 🙂
- Co bys vyvezla z ČR? – Špatnou náladu. 🙂 A spoustu krámů, co nepotřebujeme a jinde by mohli užít!
- Čeho už bylo dost? – Dost bylo stěžováni si. Tvrdím, že pokud chce člověk něčeho dosáhnout, musí to brát pozitivně. Vždycky mě fascinovali lidi, co říkali, jak mi závidí, že tak cestuji a že oni nemohou apod. Dámy a pánové, tohle je vše otázka priorit. A věřte, že jsem viděla dost na to, abych odhodlaně tvrdila, že cestovat může prostě každý a stejně tak zažít neuvěřitelné věci!
V Kambodži kousek od Ankgor Vatu - Když ne v ČR, tak kde? – Já jsem se tak nějak rozhodla, že se vrátím a jednou i zůstanu v ČR. Míst, kterými by to šlo nahradit, by se asi našlo spousta, ale já tu naší zemičku mám vážně ráda.
- Pět věcí, které si jako první zabalíš? – Foťák, telefon, sluchátka, termoprádlo a sandále.
- Máš nějaký cestovatelský hack? –
- Víte, že vedle palubního zavazadla můžete nést minimálně kabát, brašnu s notebookem a knihu? To jen taková hovadina, jak se vyhnout nadváze zavazadla.
- Jinak ráda předávám svou zkušenost s ochranou cenností na cestách. Nikdy jsem nepoužila takové ty cestovatelské brašny, které nosíte pod oblečením, aby vás nikdo neokradl, a nikdy nenosím kabelky zavěšené na břiše, nicméně pohodlné na zádech. No a za ta léta mě nikdo ještě úspěšně neodkradl. Jednou se pokusili, a to byl první a poslední večer, kdy jsem kabelku měla na břiše. Sama se často ptám jakto, ale důvod vidím jediný – musíte působit sebevědomě. Pokud budete neustále myslet na to, jak vás kdokoliv může okrást a kolik peněz sebou máte, nepomůžete si. Tvařte se jakože vám patří svět, víte, co děláte, a víte, kam jdete, a s největší pravděpodobností nebudete mít trable. A není od věci vypadat trochu jako socka, což mě tedy určitě jde. 🙂 Prošla jsem takhle kus Asie i zacpané Londýnské metro při olympijských hrách a stále mám klid. 🙂
- Tvůj nejdelší let? – Asi z Frankfurtu do Saigonu, tuším, že to bylo 11 hodin ve vzduchu.
Na svatbě na Srí Lance - Spíš v letadle? – Snažím se o to. Ale nenávidím tu rozlámanost, ztuhlý krk apod. Vetšinou z toho je spousta probdělých hodin u milionu filmů.
- Co posloucháš na cestách? – Co se namane a na co je nálada. Poslední dobou mi v telefonu uvízlo pár alb, která se točí – Imagine Dragons, Avicii, Tomáš Klus, Sto zvířat a UDG. Od všech poněkud starší tvorba. A při cestovních ránech se nejradši probouzím s Red Hot Chilli Peppers, a to pokud možno Californication. Prostě mě to uklidňuje.
- Můžeme tě někde sledovat? – Nejsem zrovna nejpoctivější dopisovatel, ale v zájmu toho, aby moji přátelé a rodina věděli, že žiji, snažím se psát blog – dare-road.blogspot.com.No a když jsem online, docela dosti mě chytilo instagramování, takže koukejte na @dareshoe. 🙂 A kdybyste měli dotazy, tak mi v rámci těchto medií určo napište jakýkoliv komentář a já dám vědět!